Konec zámeckých časů v Kamenné - březen 2010
Často jsem slyšel od starších lidí, jaké to bylo dříve krásné v parku a na zámku v Kamenné. Chodníčky vysypané drobnými kamínky, udržované trávníky s lavičkami, jezírko s posezením, upravený park s vzácnými dřevinami dovezenými z dalekých zemí. A samozřejmě zámek s mohutnými hospodářskými budovami a dvorem. Ve starých zápisech našeho hasičského sboru lze vyčíst, že v zámku pořádal majitel Otakar Brdlík cestopisné přednášky pro veřejnost. Výtěžek z těchto přednášek byl mnohokrát věnován do pokladny našeho hasičského sboru. Mnozí starší si ještě pamatují, že zde v zámku poprvé viděli promítat filmy.
Nástup komunismu po roce 1948 znamenal „konec starých dobrých časů“ pro všechny majitele větších hospodářství natož tohoto velkostatku. Vystěhování majitelů, zabrání budov pro potřeby socialistické zemědělské velkovýroby, žádná údržba. Do zámku byli nastěhováni zaměstnanci státního statku a až na výjimku rodiny Vojtíšků tyto rodiny kočovných zaměstnanců přispěli k totálnímu zničení této významné stavby. Sám si ještě pamatuji, jak mi syn zaměstnance státního statku Josef Horvát, který se mnou chodil do základní školy asi 1 rok, vyprávěl, jak dobře hoří v kamnech parkety z podlah zámku. Následovalo dřevěné obložení a zbytečné trámy na půdě. Když už se stal zámek neobyvatelný i pro takovéto nájemníky a nikdo tu nebydlil, někteří občané si řekli, že tašky na zámku asi nikdo nepotřebuje, proč si jich troch nevzít. Není divu, že po takovém způsobu socialistického hospodaření zůstala pouze ruina.
Státní statek se s příchodem demokratické vlády po roce 1989 rychle zámku zbavil převodem soukromé společnosti. Když byl zámek v rámci restitučního řízení po dlouhém soudním řízení vrácen rodině Uhrů, museli mít původní vlastníci velkou odvahu do této nemovitosti jen vstoupit, aby někoho nezavalila ve svých sutinách. Je to velká škoda, že z očí nám velmi rychle schází tato velká stavba, která byla pro zvláště ty starší vzpomínkou na to největší a nejhonosnější v jejich blízkosti.
Někteří mladší nechápou, proč se tam někde v Kamenné říká „ u zámku“. Vždyť tam nic hezkého není, nic co by jim připomínalo zámecký způsob života - není divu, mnoho věcí bylo minulou dobou nenávratně zničeno a zůstanou jen vzpomínky.
