Jak to dnes vypadá ve Velkém - únor 2011
Když jsem byl menší, pravidelně jsme jako kluci jezdili do Velkého vyježděnou cestou od traktorů. Byla to sice jen polní cesta, ale byla rovná, uježděná a pohodlně po ní projel traktor, auto nebo my kluci na kolech. Okolo cesty byla na obou stranách louka, kde jsem jako malý kluk pomáhal pást krávy, které se sem vyháněly na pastvu. Díky tomu tady rostly žampiony a špičky. Jakmile ale došlo k rozorání luk, ztratila se i tato cesta.
Dnes se dá do Velkého dojít, jen pokud je sucho a člověk se neboří na poli anebo podél potoka od čističky. Pak ale člověk přijde na kraj Velkého a musí se prodrat trnkovým křovím, aby prošel k mostu. V loňském roce tu někdo prořezal zarostlou cestu k mostu takže stačí se protáhnout na začátku vstupu trnkovým křovím a jste tady. Dál už se nechá jít. Vypadá to tu ale úplně jinak než dříve. Vše je zarostlé a lidská noha se tu asi často neobjevuje. A přitom by to byla tak krásná a klidná vycházka do míst, kde je klid, potok a krásný tajemný kamenný oblouk železničního mostu. Ti, co si to tu pamatují z dřívějších dob se můžou na fotografiích podívat, jak se to tady změnilo.
Třeba se to jednou zase vrátí zpátky a cesta pod most ve Velkém se zase obnoví a budeme tady chodit a kluci jezdit na kole. Kdo ví, mě by se to líbilo, je tu krásné romantické údolí.
